Terapie

Ve své práci využívám přístup a metody Gestalt terapie.

Gestalt terapii založil Fritz Perls na základě psychoanalýzy, existencialismu, Gestalt psychologie, psychodramatu a budhismu.

Filozofie Gestalt terapie se zakládá na několika pravidlech (Naranjo, 1990):

1. Žij teď: zabývej se současností více, než minulostí a budoucností.

2. Žij tady: zabývej se tím, co je přítomné a ne tím, co je nepřítomné.

3. Přestaň fantazírovat: prožívej to, co je skutečné.

4. Přestaň se zabývat nepotřebnými myšlenkami, místo toho pociťuj a pozoruj.

5. Vyjadřuj se přímo, místo manipulování, vysvětlování, ospravedlňování nebo hodnocení.

6. Prožívej to nepříjemné stejně jako to příjemné, neomezuj tvoje vnímání.

7. Nepřijímej žádné jiné “musíš” než tvoje vlastní, nezbožňuj žádné idoly.

8. Přijmi odpovědnost za své činy, pocity a myšlenky.

9. Přijmi sebe tak jak jsi.

Tento seznam je možné shrnout do tří principů:

1. Upřednostnění přítomnosti v čase (přítomnost vs. minulost nebo budoucnost), v prostoru (přítomné vs. nepřítomné) a v substanci (skutek vs. symbol).

2. Upřednostnění pozornosti a akceptace prožívání.

3. Upřednostnění odpovědnosti.

Pokud tyto principy místo seznamu povinností chápeme jako popis skutečnosti, můžeme pochopit gestalt filozofii jako filozofii toho, co je zřejmé. Přítomnost, prožívání a odpovědnost jsou součástí zřejmé skutečnosti.

Všechno se děje v přítomnosti, minulost už není a budoucnost ještě není. Terapeutická situace je možná pouze v časové aktualitě (teď) a v prostorové aktualitě (tady).

Pozornost a prožití zážitku jsou propojené s prožíváním přítomnosti.

Odpovědnost není povinností, ale faktem. Jsme za sebe odpovědni, ať to chceme nebo ne. Součástí Gestalt terapie je přijetí odpovědnosti za všechno, co děláme, co cítíme, čemu se vyhýbáme nebo to odmítáme, po čem toužíme, od čeho se distancujeme, atd.

Naranjo, C. (1990). La vieja y novísima Gestalt. Actitud y práctica de un experiencialismo ateórico. Santiago de Chile: Cuatro Vientos. (Překlad The Attitude and Practice of Gestalt Therapy, 1989, Claudio Naranjo)